عَنِ ابْنِ أَبِي أَوْفَى رضي الله عنه قَالَ:
كَانَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا رَفَعَ ظَهْرَهُ مِنَ الرُّكُوعِ قَالَ: «سَمِعَ اللهُ لِمَنْ حَمِدَهُ، اللَّهُمَّ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ، مِلْءَ السَّمَاوَاتِ وَمِلْءَ الْأَرْضِ وَمِلْءَ مَا شِئْتَ مِنْ شَيْءٍ بَعْدُ».
المزيد
Ibn Abí Awfá (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
„Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) narovnal záda z rukú' (a postavil se), řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah, Alláhumma rabbaná wa laka-l-hamd, mil’a s-samáwáti wa mil’a l-ardi, wa mil’a má ši’ta min šaj'in ba‘du." (Bůh slyší toho, kdo Ho chválí. Bože, náš Pane, Tobě patří všechna chvála, nechť naplní se jí nebesa i země i to, co si budeš ještě přát.)