عن أبي هريرة رضي الله عنه قال:
أَتَى النَّبِيَّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ رَجُلٌ أَعْمَى، فَقَالَ: يَا رَسُولَ اللهِ، إِنَّهُ لَيْسَ لِي قَائِدٌ يَقُودُنِي إِلَى الْمَسْجِدِ، فَسَأَلَ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ يُرَخِّصَ لَهُ فَيُصَلِّيَ فِي بَيْتِهِ، فَرَخَّصَ لَهُ، فَلَمَّا وَلَّى دَعَاهُ، فَقَالَ: «هَلْ تَسْمَعُ النِّدَاءَ بِالصَّلَاةِ؟» فَقَالَ: نَعَمْ، قَالَ: «فَأَجِبْ».
المزيد
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že k Prorokoví (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišel slepý muž a řekl: „Posle Boží, nemám nikoho, kdo by mě odvedl do mešity," a zeptal se Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), zda by mohl mít úlevu a modlit se doma. Prorok mu to povolil, ale když se otočil, znovu si ho zavolal a řekl: „Slyšíš volání k modlitbě?” A on řekl: „Ano," a tak mu řekl: „Tak ho vyplň!”
