عن ثَوْبَانَ رضي الله عنه قال:
كَانَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا انْصَرَفَ مِنْ صَلَاتِهِ اسْتَغْفَرَ ثَلَاثًا، وَقَالَ: «اللَّهُمَّ أَنْتَ السَّلَامُ، وَمِنْكَ السَّلَامُ، تَبَارَكْتَ ذَا الْجَلَالِ وَالْإِكْرَامِ»، قَالَ الْوَلِيدُ: فَقُلْتُ لِلْأَوْزَاعِيِّ: كَيْفَ الْاسْتِغْفَارُ؟ قَالَ: تَقُولُ: أَسْتَغْفِرُ اللهَ، أَسْتَغْفِرُ اللهَ.
المزيد
Thawbán (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) skončil modlitbu, požádal Boha třikrát o odpuštění a řekl: „Alláhumma anta s-salám, wa minka s-salám, tabárakta dhá-l-džaláli wa-l-ikrám." (Ó Bože, Tys Mír a od Tebe mír, bud’ požehnán, Ty, majestátnosti a velkomyslnosti plný). Al-Walíd řekl: „Řekl jsem al-Awzá’ímu: „A jak prosit Boha o odpuštění?" Odpověděl: „Řekneš: Astaghfirulláh, astaghfirulláh, astaghfirulláh."" (Prosím Boha za odpuštění…)
