عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ رضي الله عنهما قَالَ:
مَرَّ النَّبِيُّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِقَبْرَيْنِ، فَقَالَ: «إِنَّهُمَا لَيُعَذَّبَانِ، وَمَا يُعَذَّبَانِ فِي كَبِيرٍ، أَمَّا أَحَدُهُمَا فَكَانَ لاَ يَسْتَتِرُ مِنَ البَوْلِ، وَأَمَّا الآخَرُ فَكَانَ يَمْشِي بِالنَّمِيمَةِ» ثُمَّ أَخَذَ جَرِيدَةً رَطْبَةً، فَشَقَّهَا نِصْفَيْنِ، فَغَرَزَ فِي كُلِّ قَبْرٍ وَاحِدَةً، قَالُوا: يَا رَسُولَ اللَّهِ، لِمَ فَعَلْتَ هَذَا؟ قَالَ: «لَعَلَّهُ يُخَفِّفُ عَنْهُمَا مَا لَمْ يَيْبَسَا».
المزيد
Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) šel okolo dvou hrobů a řekl: „Věru, že jsou týráni a nejsou (podle vás) týráni za velkou věc. Co se týče jednoho z nich, ten se neskrýval, když močil, a co se týče druhého, ten chodil s pomluvou.” Pak vzal čerstvý palmový list, zlomil ho v půli a každou polovinu zapíchnul do jednoho hrobu. Zeptali se: „Posle Boží, proč jsi to udělal?" A on řekl: „Snad jim to ulehčí, dokud neuschne.”
