عَنْ مُعَاذِ بْنِ جَبَلٍ رضي الله عنه قَالَ:
كُنْتُ مَعَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي سَفَرٍ، فَأَصْبَحْتُ يَوْمًا قَرِيبًا مِنْهُ وَنَحْنُ نَسِيرُ، فَقُلْتُ: يَا رَسُولَ اللهِ أَخْبِرْنِي بِعَمَلٍ يُدْخِلُنِي الجَنَّةَ وَيُبَاعِدُنِي عَنِ النَّارِ، قَالَ: «لَقَدْ سَأَلْتَنِي عَنْ عَظِيمٍ، وَإِنَّهُ لَيَسِيرٌ عَلَى مَنْ يَسَّرَهُ اللَّهُ عَلَيْهِ، تَعْبُدُ اللَّهَ وَلاَ تُشْرِكْ بِهِ شَيْئًا، وَتُقِيمُ الصَّلاَةَ، وَتُؤْتِي الزَّكَاةَ، وَتَصُومُ رَمَضَانَ، وَتَحُجُّ البَيْتَ» ثُمَّ قَالَ: «أَلاَ أَدُلُّكَ عَلَى أَبْوَابِ الخَيْرِ: الصَّوْمُ جُنَّةٌ، وَالصَّدَقَةُ تُطْفِئُ الخَطِيئَةَ كَمَا يُطْفِئُ الْمَاءُ النَّارَ، وَصَلاَةُ الرَّجُلِ مِنْ جَوْفِ اللَّيْلِ» قَالَ: ثُمَّ تَلاَ: «{تَتَجَافَى جُنُوبُهُمْ عَنِ الْمَضَاجِعِ}، حَتَّى بَلَغَ {يَعْمَلُونَ}» ثُمَّ قَالَ: «أَلاَ أُخْبِرُكَ بِرَأْسِ الأَمْرِ كُلِّهِ وَعَمُودِهِ، وَذِرْوَةِ سَنَامِهِ؟» قُلْتُ: بَلَى يَا رَسُولَ اللهِ، قَالَ: «رَأْسُ الأَمْرِ الإِسْلاَمُ، وَعَمُودُهُ الصَّلاَةُ، وَذِرْوَةُ سَنَامِهِ الجِهَادُ» ثُمَّ قَالَ: «أَلاَ أُخْبِرُكَ بِمَلاَكِ ذَلِكَ كُلِّهِ؟» قُلْتُ: بَلَى يَا نَبِيَّ اللهِ، فَأَخَذَ بِلِسَانِهِ قَالَ: «كُفَّ عَلَيْكَ هَذَا» فَقُلْتُ: يَا نَبِيَّ اللهِ، وَإِنَّا لَمُؤَاخَذُونَ بِمَا نَتَكَلَّمُ بِهِ؟ فَقَالَ: «ثَكِلَتْكَ أُمُّكَ يَا مُعَاذُ، وَهَلْ يَكُبُّ النَّاسَ فِي النَّارِ عَلَى وُجُوهِهِمْ أَوْ عَلَى مَنَاخِرِهِمْ إِلاَّ حَصَائِدُ أَلْسِنَتِهِمْ».
المزيد
Mu‘ádz Ibn Džabal (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
Byl jsem s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) na cestách a jeden den jsem byl blízko něj, když jsme šli, a řekl jsem: Posle Boží, řekni mi nějaký čin, kterým vstoupím do ráje, a který mě oddálí od ohně. Řekl: „Věru, že jsi se mne zeptal na obrovskou věc, která je lehká pro toho, pro koho ji Bůh učiní snadnou. Uctívej jediného Boha a nic k Němu nepřidružuj, dodržuj modlitbu, dávej almužnu, posti se v ramadánu a vykonej velkou pouť ke Ka‘abě.” A potom řekl: „Nemám ti ukázat dveře všeho dobra? Půst je ochranou, almužna uhasí hřích stejně jako voda uhasí oheň a modlitba člověka uprostřed noci,” a pak recitoval: {Boky jejich se lůžkům vyhýbají} až k: {za skutky jejich}. Poté řekl: „Nemám ti říct o hlavě věci, jejím podpěrném sloupu a vrcholu jejího hrbu?” Řekl jsem: Ano, Posle Boží. Řekl: „Hlavou věci je islám, jeho podpěrným sloupem je modlitba a jeho vrcholem hrbu je džihád.” A poté řekl: „Nemám ti říct o tom, co všechno toto činí dokonalým?" Řekl jsem: Ano, Proroku Boží. A on uchopil jazyk a řekl: „Zdrž se tohoto.” Řekl jsem: Proroku Boží, budeme se zodpovídat za vše, co řekneme? A on řekl: „Aby o tebe tvá matka přišla Mu‘ádzi! Budou snad lidé svrženi na svých obličejích a nosech do ohně za něco jiného než za to, co si vysloužily jejich jazyky?”
