عَنِ العَبَّاسِ بْنِ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ رَضيَ اللهُ عنهُ قَالَ:
قُلْتُ: يَا رَسُولَ اللهِ، عَلِّمْنِي شَيْئًا أَسْأَلُهُ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ. قَالَ: «سَلِ اللَّهَ العَافِيَةَ»، فَمَكَثْتُ أَيَّامًا ثُمَّ جِئْتُ فَقُلْتُ: يَا رَسُولَ اللهِ، عَلِّمْنِي شَيْئًا أَسْأَلُهُ اللَّهَ. فَقَالَ لِي: «يَا عَبَّاسُ، يَا عَمَّ رَسُولِ اللهِ، سَلِ اللَّهَ العَافِيَةَ فِي الدُّنْيَا وَالآخِرَةِ».
المزيد
‘Abbás Ibn ‘Abdu-l-Muttalib (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
„Řekl jsem: „Posle Boží, nauč mě něco, o co mám prosit Boha." A on řekl: „Pros Boha o bezpečí (al-‘áfíja).” A pár dní jsem čekal a pak jsem přišel a řekl jsem: „Posle Boží, nauč mě něco, o co mám prosit Boha." A řekl mi: „‘Abbási, strýci Posla Božího, pros Boha o bezpečí (al-‘áfíja) na tomto i v budoucím světě.”"
